07 - Vyúčtování

Vyúčtování

Následující stručný rozpis výdajů zobrazuje jen peníze, se kterými jsme nakládal přímo já. Tyto peníze jsem si vyžádal o matky představené, osobně utratil a mám k nim potřebné doklady a detailní evidenci. Údaje jsou uvedeny v tanzánijských šilincích (TSh) a jejich celková částka se rovná 4 100 000 TSh.

Další podstatná část finančních prostředků zůstala k dispozici přímo matce představené, která zajišťovala zejména nákup materiálu a realizaci prací na misijním domě a přilehlém sirotčinci. Evidenci těchto výdajů zajišťují sestry. Vyúčtování sbírky na stavbu misijního domu, která skončila 11. 12. 2009, bude zveřejněno na našich stránkách v nejbližší době.

Stavba misije 136 100
Barva, lak, ředidlo – malování koupelen a WC, lakování oken a židlí.

Sponzoring sirotků 1 021 700
Výdaje za školné, internát, uniformy, boty, učební pomůcky atd. pro tyto sirotky: Chacha, Amri, Ben, Oscar, Gideon, Athumani.

Škola škole 2 618 000
Materiál na opravu tříd, výrobu lavic, stavbu WC, platy řemeslníkům, přeprava materiálu.

Provoz misije a ostatní 324 200
Kolo pro sestry, moskytiéry a deky pro nové sirotky, aj.

V sirotčinci teď tedy máme 3 mladé kluky, kteří chodí na základní školu – Faustino, Abu a Ayubu. Další dva starší kluci, Amri a Chacha, studují na střední škole, kde tráví i většinu roku. Domů se vrací jen na prázdniny.

Kromě nich sponzorujeme na střední škole ještě další čtyři kluky, kteří bydlí u svých opatrovníků (většinou prarodič).

06 - Poslední dny

V posledním týdnu jsme jeli do partnerských škol Galuly a Ilasila (já a Eliška), zatímco Adéla s Radkem vezli sirotka Amriho do jeho nové školy a zaplatit školné. Ani na jedné škole ještě nebyly práce dokončeny, potřebovaly další týden, stejně jako ostatní školy v programu, jak jsme se dozvěděli později.

Bohužel jsou letenky už koupeny a my musíme odjet v daném termínu. Náš měsíční pobyt byl velmi vytížený a krátký, ale nešlo to jinak. Dohodli jsme se tedy tak, že matka představená (Mama Mkuu) přijede výsledné projekty nafotit později a snímky nám pošle emailem. Také vyřídí proplacení odměn řemeslníkům a zařídí trasport lavic pro školu v Mahangu.

Foto: že by se nad naší školkou v Mahangu stahovala černá mračna?

V Simike jim v učebně zbývala jen podlaha, tzn. nějaké tři dny. Posnídal jsem s ředitelem u něho doma (dům ředitele je vždy u školy), rozloučil se a po cestě se ještě stavil ve škole v Mahangu, abych se rozloučil a oznámil, že jim lavice přivezou později.

Foto: přední část misijního domu; Ben, jeden ze sponzorovaných sirotků, jde z večerního doučování s Adélou

Na misiji nám přijeli dva řemeslníci nahazovat omítky na plot, připravit instalaci brány a postavit kostrukci pro vodní nádrž. Také přijedou další dělníci připevnit již koupené okapy, ze kterých bude téct čistá dešťová voda do vodní nádrže o objemu 2000l, kterou už přivezli minulý týden. Tato zásobárna životodárné tekutiny, navíc čisté, bude velice důležitou pomocí a zlepšením života na misiji a v sirotčinci.

Foto: dvůr na misiji s vodní nádrží; brána připravená na montáž

Další novinka, na vesnici ani nikde v okolí nevídaná (všichni vaří na ohni), je sporák nebo kamna, které jsme nechali pro sirotčinec vyrobit. Se dvěma plotýnkami a troubou je to tu naprostý unikát, který navíc usnadní práci a sníží spotřebu dřeva.

Foto: právě přivezená kamna

Poslední večer, resp. noc ostatní dobrovolníci za pomoci sirotka Faustina připravovali burákové máslo z oříšků, které jsem koupil ve městě. Byla to bašta a zbylo nám ho spousta na cestu, což byl plán. Dokonce jsem nějaké dovezl až domů na Moravu.

Foto: Radek bouchá buráky

Po cestě z Mahanga do města jsme se stavili v blízkém městě Igurusi, kde jsme měli sraz se sestrou Mbuďou, osmdesátiletou vitální babičkou s vynikající znalostí angličtiny (strávila 8 let v USA). Ta nám ukázala jednoho ze tří bratří - sirotků, které by chtěla umístit k nám do sirotčince. Stará se o ně děda, ovšem slovo stará zřejmě není na místě, spíše je zanedbává a navíc hodně pije.

Druhé dvě děti byli někde u příbuzných, kteří si je na chvíli vzali, takže jsme je neměli možnost poznat, vyfotili jsme teda alespoň chlapce Johanu (Johana je tu mužské jméno, stejně jako Andrea, jak říkají mně).

Foto: Johana

No a to je vše z reportáží dobrovolníků. Musím poděkovat všem, kteří se mnou letos jeli, byli mi obrovskou pomocí, rychle se zorientovali a dokázali za mě vyřešit dost úkolů, které bych jinak muset dělat sám a zřejmě je ani všechny časově nezvládl.Takže ještě jednou ASANTE SANA.
Vyúčtování peněz, které jsem v Tanzánii utratil, bude uvedeno v dalším příspěvku.

Moje díky samozřejmě musí patřit i vám, našim příznivcům, kteří nám umožňujete tady v Tanzánii pomáhat. S vaší pomocí se nám podařilo vykonat kus práce, ve které chceme dále pokračovat. S tím, jak se nám rozrůstá sirotčinec, bude potřeba zajistit dostatek finančních zdrojů na jeho spravování, tj. jídlo, ošacení, zdravotní péči, školní pomůcky atd. pro sirotky, vylepšit interiér i exteriér centra i misije a dalších věcí okolo. Na to budeme potřebovat vaši podporu a pomoc.

05 - Škola škole

Program Škola škole

Souhrn výsledků projektu Škola škole, ve které školy v ČR pomáhají svým partnerským školám v Tanzánii.

Ilasilo - 470 žáků, 8 učitelů, 5 tříd, dvě další třídy se staví z peněz, co se sesbírají od rodičů a dárců. Škola otevřena v roce 1999. Partnerská škola ZŠ a MŠ Mutěnice.

Problémy - mají nedostatek učeben, špatné záchody pro holky.
Vybraná částka v Kč 4 400,-, v TSh 305 000,- se použila na stavbu nových toalet pro děvčata. Jímka byla hotová, tak jsme zafinancovali zbytek.

Foto: jímka připravená na nové záchody; staré záchody



Oznámení, že budeme stavit nové záchody vyvolalo bouřlivý ohlas, hlavně u holek. Není se co divit, takovou hrůzu jste ještě neviděli, to se vsadím. Konkrétnější fotky tu raději ani nepublikujeme, jen je ukážu přímo dětem v našich školách.

Foto: Matka představená a Ondra promlouvají k žákům Ilasila; rozestavěné třídy a nové učebny dokončené nedávno

Podlaha je pokrytá výkaly a v hlíně jsou velké díry, jak se celá hliněná podlaha postupně rozpadá a odhaluje dřevěné trámy a větve pod ní. Tento stav není jen nehygienický, ale hlavně životu nebezpečný. Není to tak dávno, co nám v Mahangu vyprávěli příběh kluka z vedlejší vesnice, který se utopil poté, co se pod ním propadl záchod.


Video: žáci z Ilasila zpívají hostům

Protože dřevo na krovy i plechy na střechu jsou ve škole nachystány pro stavbu dvou dalších tříd, nakoupili jsme jen cement a vápno a tím nám celá částka, kterou partnerská škola v Mutěnicích vybrala, stačila.


Bohužel jsme už nestihli vyfotografovat kompletní stavbu, v době našeho příjezdu se dokončovala střecha, zbývají omítky a ochranná zídka, vše má být hotové do konce prvního týdne v únoru. Celá stavba má 14 malých záchodů místního typu

Foto: stav nových záchodů před naším odjezdem


Galula - nejstarší škola v oblasti. Založena v roce 1947 při místním kostele, později přestěhována do současných prostor v roce 1974. 11 učitelů, 751 žáků, 8 tříd. Partnerská škola Dubňany.


Foto: učebny v Galule; období dešťů; žáci pózují na společném snímku

Problémy - nedostatek tříd a učitelů, učební pomůcky, staré ubytovny pro učitele, přecpané třídy, nedostatek lavic, špatné toalety. Mají dobré výsledky se žáky, 75%-ní úspěšnost při zkouškách na střední školu.


Video: Matka představená čte dopis školačky z Dubňan žákům Galuly

Vybraná částka v Kč 16 020,-, v TSH 1 058 000,-.


Foto: učitelský sbor ZŠ Galula; sledování fotek a videí z partnerské školy v Dubňanech


Foto: stav třídy před naším odjezdem. Zbývá vymalovat, namontovat okna se skly a dveře.

Opravili jsme nedokončenou třídu, tzn. omítky, vymalování, okna a dveře. Bohužel třída v době našeho odjezdu nebyla ještě hotová, dokončit se má až po našem příjezdu do ČR. Snímky kompletně dokončené učebny pořídí později matka představená, se kterou jsme do Galuly a Ilasila jeli. Za zbylé peníze jsme ještě nakoupili mapu a nástěnku do přírodopisu, jak nás o to učitelé požádali.


Mahango - 490 žáků, 8 učitelů, 7 tříd. Partnerská škola ZŠ Újezdec.

Největší problém je ubytování pro učitele a nedostatek lavic.

Vybraná částka v Kč 7 354,- , v TSh 500 000,-.

Za vybranou částku jsme nechali vyrobit deset lavic z odolného dřeva. V době našeho odjezdu bylo dokončeno jen několik lavic. Jejich dokončení, přepravu do cílové školy a předání škole zařídí matka představená po našeho odjezdu (cca do 2 týdnů).


Foto: žáci se mačkají, aby byli co nejblíže bělochům; paní učitelka si zkouší hod "krikeťákem"

Když jsme vyprávěli učitelům, jaký je u nás, např. v jejich partnerských školách poměr žáků a učitelů, jen se smáli. Když jsem ještě vysvětlil, že mnohdy je příliš málo žáků, jen se divili a briskně navrhli, abychom nějaké učitele poslali do Tanzánie, popř. mohou oni poslat nějaké žáky k nám.


Video: žáci z Mahanga zpívají pro hosty


Simike - 520 žáků, 7 učitelů, 7 tříd (včetně námi čerstvě opravené učebny). Partnerská škola ZŠ Uherský Brod I.

Problémy - nedostatek učeben a lavic. Některé učebny jsou ve špatném stavu.

Vybraná částka v Kč 10 319,-, v TSh 755 000,-


Foto: cesta do Simike je v období dešťů těžko přístupná; běloch je pro děti ještě pořád velkou zvláštností

Opravili jsme třídu do té míry, aby mohla být používána k výuce, tj. nechali jsme udělat podlahu a omítky. Na víc nevyšly peníze. Zdi byly v době našeho odjezdu hotové, podlaha se ještě dodělává.


Foto: třída, která se opravovala; interiér třídy před opravou

Spolupráce se školou v Simike funguje skvěle a ukázkově z obou stran, které si vzájemně partnerství váží a snaží se jej prohlubovat. Je to i díky nyní již dlouhodobé spolupráci, která se osvědčila a já musím poděkovat specificky řediteli v Simike, se kterým se mi velice dobře spolupracuje.


Foto: učebna o omítnutými stěnami před pokládáním štěrku a betonováním; ředitel ukazuje dětem výrobky českých žáků

Když např. viděl, jaké výrobky vyráběli žáci ze školy v Újezdci, rozhodl se pro něco podobného i v Simike a hned zapojoval děti, ukazoval jim produkty a navrhoval, aby i něco drobného vyrobili, co by pak jejich kamarádi z Uherského Brodu mohli třeba prodávat. Tak uvidíme, co z toho vzejde.